Make your dreams at night and live them at the day.

When the dreams come true - 11.kapitola - Steve (2/2)

7. srpna 2014 v 22:04 | Pacakspacak

◄When the dreams come true►


11. Kapitola - Steve (2/2)




Další pokusy už byly skoro všechny úspěšné. Přestoupili jsme k nožům, ty mě bavily snad ještě víc. Nože mi šly házet hned od začátku, Clint mi jen vysvětlil postoj a nestačil se divit, no to já taky. Když se Clint nedíval a sám cvičil opodál, zkusila jsem jeden nůž hodit otočená zády, trefila jsem se. Mám teorii, že za to tak trochu můžou moje schopnosti, můžu ovládat vzduch, takže můžu ovlivnit trajektorii předmětu. A telekinese je určitě taky něco, co se naučím. Chtěla jsem svou domněnku ověřit v praxi. Přešla jsem k Bartonovi, soustředila se na jeho šíp a natáhla ruku. Jako bych ho začínala cítit v ruce. Když napínal tětivu a vystřelil, rychle jsem zvednula ruku a šíp letěl tím směrem. Clint jenom nevěřícně koukal. Šíp byl už skoro u stropu, zatnula jsem ruku v pěst a šíp se zastavil, pak jsem pěst pustila a šíp spadl volně na zem.
Pomalu jsem dala ruku k tělu a na obličeji se mi vykouzlil úsměv. Clint se na mě otočil a pořád ještě zíral.
"A my máme trénovat tebe? To je…" zasmál se a zakroutil hlavou.
"Ode mě je to zatím všechno, nevím, co víc bych tě mohl naučit, do oběda máš volno, pokud tu chceš chvíli ještě něco trénovat, klidně," pověsil luk, ze kterého střílel, a odešel pryč.
Vzala jsem si ještě na chvíli nože a dělala blbosti. Těmi blbostmi myslím házení s nimi na figuríny na dráze, kterou jsem objevila za rohem. Byly tam sloupy a krabice, za které jsem se mohla schovat, a z podlahy se vysunovaly siluety postav. Vyzkoušela jsem si tak i sklouzávání a krytí, byla to zábava.
Na pokoj jsem se dostala o půl jedné, v jednu byl oběd. Plácla jsem sebou na postel a jen ležela. Pod stolkem jsem našla zásuvku, z postele jsem do ní zapojila nabíječku s mobilem, musela jsem vypadat jako vorvaň, který se snaží natáhnout přes propast a snažit se při tom co nejméně hýbat. Ležela jsem sotva pět minut a někdo zaklepal. Já si chci jen odpočinout, lidi!
"Dále!" řekla jsem ne příliš nadšeným hlasem.
"Neruším?" vykoukl zpoza dveří Thor.
"Ale vůbec ne, *zív* co mi chceš?" odpověděla jsem se zívnutím otázkou.
"Chceš něco vědět o tom útočníkovi, který tě střelil?"
"Jo, jo, jo!" rozzářil se mi hlas a poklepala jsem na postel na znamení, ať si ke mně sedne.
"Jmenuje se Enroth, dokáže se teleportovat do jakéhokoli z devíti světů. Je díky tomu nebezpečný, Asgard mu dal příslib volnosti, pokud bude dodržovat zákony a nebude tropit problémy. Zatím jsme nezjistili, jestli to dělal z vlastní vůle nebo pro někoho pracuje. Každopádně zabil jednoho bojovníka ze.. ze… ze S.H.I.E.L.D.u a vzal si jeho zbroj, vybavení a jeho totožnost. Díky teleportaci se dostane téměř kdekoli. Teď je v Asgardském vězení a má anti-teleportační zařízení."
"Thore, tady říkáme našim bojovníkům vojáci, ale to je jen vedlejší. Co s ním budete dělat, u jeho výslechu na základně si říkal, pokud bude Odin shovívavý."
"Může být odsouzen k smrti,"
"Vždyť to byl jen pokus o vraždu, ne vražda. Přece ho nemůžete zabít." Ano, zželelo se mi mého útočníka. S tresty smrti já prostě nesouhlasím.
"Kdyby to udělal o pár hodin dříve, byla bys už mrtvá, na Asgardu máme tresty nastavené trochu jinak. Více se zabýváme okolnostmi, ne jen zabil, nezabil. Kdyby zabil, s jeho schopností teleportace a s tím, co by získal, by klidně mohl zničit všech devět světů najednou."
"Co si myslel tím, kdyby to udělal o pár hodin dříve, byla bych mrtvá?"
" U Asgarďanů funguje rychlejší hojení a něco jako regenerace. Tobě byly tvé schopnosti společně s přednostmi Asgadru odebrány a navráceny jen nedávno, ještě je pořád získáváš zpět a i rozdíl několika hodin mohl být pro tebe v tomto zranění smrtelný."
"Kdy je budu mít plně navrácené?"
"Nevím, možná za rok, možná dříve, měli bychom už jít na jídlo," Thor se zvedl a zamířil z pokoje.
"Po obědě se vracíme na Asgard," řekl ještě před tím, než za sebou zavřel dveře.
Oběd byl dobrý, kvalita jídla podobná naší školní jídelně (mě v naší školní jídelně chutná).
"Tak se tu mějte," zvedla jsem se od stolu a chtěla jsem si jít pro svůj batoh, do kterého jsem si dala pár věcí, které si beru na Asgard.
"Počkej, kampak? Kampak?" zeptal se mě Tony za všechny ostatní, kteří se už chystali zeptat na stejnou otázku.
"Chystám se skočit dolů z lodi, co jiného?" řekla jsem ironicky
"Zas tak špatné to s námi být nemůže," odpověděla mi Romanovová.
"Letíme na Asgard," zvedl se i Thor.
"I ty, Brute?" řekl Banner, který seděl vedle Thora.
"Kdo je to Brut?" zeptal se nechápavě blonďák.
"To neřeš," řekla jsem a dala jsem se na odchod.
Došla jsem na pokoj, vzala si svůj batoh a chystala se odejít. Vyšla jsem z pokoje a čekali tam na mě všichni Avengeři až na mého bratra.
"Vy poletíte tím Duhovým mostem?" zeptal se mě zvědavě Bruce.
"Asi ano," proklouzla jsem kolem nich, ale oni mě následovali.
"A ty si myslíš, že si to necháme ujít?" řekl za ně za všechny Steve.
Vypadali jako malé děti, které mají jít prvně na horskou dráhu.

Na přistávací rampě mě ovanul silný poryv větru, který nepřestával a naopak sílil. Vlasy jsem měla všude a tak jsem je pořád musela odhrnovat, ať aspoň vidím na cestu. Uprostřed ranveje už stál Thor. Avengeři stáli v uctivé vzdálenosti od nás. Fury stál u prosklené části řídící místnosti společně s Hillovou a Coulsnem. Chytla jsem se Thora kolem pasu.
"Heimdalle otevři Bifrost!" zařval do nebe a my jsme ve chvíli letěli změtí barev.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iko Iko | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 22:45 | Reagovat

Čim to je, že se mi tahle část zdála kratší než ta první? :D Hmm, bude to prostě potřebovat další kapču, jop. :D Už se moc těším na Lokiho, když už poletí na ten Asgard, tak ho prostě pokládám jako samozřejmost, no. :D A jak si předtim psala, že ses zlepšila v tom vydávání kapitol, jakože si další kapitolu přidala už po týdnu, tak já si myslim, že by tě klidně mohly přepadávat takový ty záchvaty psaní častěji, nemyslíš? :D Tak jo, ta vlezlá část komentáře je pryč. :D Jinak super kapitola, když to tak shrnu. Hrozně moc se těším na další kapitolu. :)

2 Pacakspacak Pacakspacak | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 23:03 | Reagovat

[1]: Ano, je kratší :D Rozdělila jsem to úplně náhodně. Díky, díky, budu se snažit psát co nejvíce :D.

3 Chane Chane | Web | 8. srpna 2014 v 18:53 | Reagovat

Páni už se nemohu dočkat té další kapitoly moc se na Ásgard těším :)

4 Maggi Maggi | Web | 9. srpna 2014 v 10:38 | Reagovat

Tak za prvé něco k té první kapitole..
Když nepočítám ty záchvaty smíchu, byla ucházející. Dělám si prdel, byla suprová! Steva (Stevea?) moc nemusím, ale tady jsem si ho oblíbila. :3 :D  Katniss to zabila. :''D vážně super.
A tahle kapitola.. vážně, bezkonkurenční. :D Všichni jsou super. :3

5 Electra Electra | Web | 15. srpna 2014 v 12:53 | Reagovat

Ako prvé sa ospravedlňujem že som dlho nekomentovala. Priebeh celej poviedky sa mi velmi páči. Steve je úchvatný! Tu som si ho oblúbila. Neviem sa dočkať pokračovania.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama