Make your dreams at night and live them at the day.

When the dreams come true - 5.kapitola - Allmäktig

14. června 2014 v 0:20 | Pacakspacak |  When the dreams come true

◄When the dreams come true►

5. Kapitola - Allmäktig

Představte si, že by se vaše sny a fantazírování splnilo. Zní to hezky co? Ale co když se vám váš dosavadní život změní od základu a najednou zjistíte že ani nevíte kdo jste, musíte se přizpůsobit novému životnímu stylu, rodině a dokonce i světu. A aby toho nebylo málo, vaše nová rodina je "božská" a to doslova. Pořád to zní tak pěkně? To zjistíte sami.

Aoj! A je tuuu... Další kapitolá :D Tentokrát je na mé poměry celkem dlouhá, tak snad si ji užijete. Uznávám, že může působit celkem nudně, ale nebojte, brzy se to rozjede. Jinak, píšu takovou Frostiron jednorázovku nejednorázovku, asi bude na tři nebo dva díly. Taky jsem začala psát Sherloki/Lokilok/Frostlock jak tomu jen chcete říkat, ale ten mi ještě nějakou tu dobu bude trvat. Opět bez bety, jelikož je to z částí psáno na mobilu tak očekávám hodně chyb, ale snad je přejdete s úsměvem a přivřete očko :) .Už dost řečí a přeju příjemné počtení.



TALIA


"Tak pokud jsou mé informace správné a nejsi ukradená z Youtunheimu, tak budeš asi Trigga dcera Friggina."
"Nejste moc originální ve vybírání jmen."
"Pff, má v sobě symboliku, Odin chtěl, aby si měla jméno podobné Frize. Když se zjistilo, že si Allmäktig tak to dokonce začalo dávat i větší smysl. Jsi trigger, věc, kterou když někdo zmáčkne, začnou se dít věci, jsi spouštěč."
"Počkej, počkej. Kdo jsou Allmäktig ?"
"Jsou to lidé, kteří dokážou ovládat všechny elementy. Vodu, oheň, vítr, zem, dokáží ovládat i všechny z nich stvořené energie. Tím myslím třeba elektřinu."
"A já jsem jedna z nich? To umím taky zmrazit lidi jako ty?"
" Ano, je to součástí elementu vody."
"Tak to je.. super?" Zeptala jsem se, jelikož si pořád jistá, co to znamená pro mě.

"No, asi ti o nich hádám budu muset říci víc. Allmäktig jsou ti nejmocnější mágové ve všech světech Yggdrasilu, teda až na pár vyjímek. Samozřejmě na mě nikdo nemá," pousmál se.
"Tak jak jinak," podotkla jsem s přiměřenou dávnou ironie.
"Ticho jo? Pořád jsem to já s kým tu stojíš na okraji nejvyššího místa v Asgardu a věř mi, že dolů je cesta dlouhá, ale rychlá," to, jak to řekl nepůsobilo nějak zle, tak jsem zůstala klidná.
"Budu pokračovat, síly Allmäktig se dají snadno získat,"


Těžce se nadechl, jako by ho to co měl říct tížilo jako kámen,
"když je někdo zabije, získá z nich tak jejich síly, většinou ne v takové míře, ale na zničení části světa to stačí. Každý z Allmäktig má svůj jedinečný element, který dokáže ovládat nejlépe. Nemusí mít žádný jeho zdroj. Když by tvůj byl například oheň, nemusela bys mít ve tvojem okolí žádný jeho zdroj ani nic. Ten kdo zídká schopnosti Allmäktig , nikdy nebude moct získat jeho základní."
Jeho slova mě děsila, bylo toho dost na chápání a ta část se zabíjením se mi nijak nelíbila.
Znovu se zhluboka nadechl, " Allmäktig se nikdy nedožívají vysokého věku, zatím byli jen 4, ty si páta. První se dožil 14 Asgardských let, druhý Jen 4 let, řetí zažehnal pár občanských válek a žil celkem dlouho - 38 let. Poslední, který žil téměř před 900 lety byl nejznámější. Jmenoval se Regar a zachránil celý jeden svět, ve svých 29 letech, kdy se ho pokoušeli opakovaně zabít a unesli ho, se sám zabil a tím znemožnil předání sil."
Sevřel se mi žaludek. 14 let? 3? To už v podstatě přežívám, i když vím, že Asgardská léta jsou pro lidi ze Země desetiletí.
"K-Kolik lidí.... mě přibližně chce zabít?"
"Nevím.. může to být kdokoliv, vím o několika, kterým by se Allmäktig schopnosti hodily. Třeba Liggen, Ormen, Onde nebo Lorelei."

Loki se posadil na okraj střechy. Chvílí jsem váhala a pak si k němu taky přisedla.
"B-byl to důvod proč jste mě poslali pryč?" Vydala jsem ze sebe.
"Ano, noc před tím, než jsme tě poslali pryč, se tě pokusil zabít Tyven, dostal se až do tvého pokoje. Byl z Asgardu, tudíž neprošel kolem Heimdalla. Naštěstí si ho všimnul tím svým Heimdallovským způsobem. Dal nám vědět... když jsme došli do tvého pokoje už tam byl, stačila by chvilka a už by ses nikdy neprobudila. S Thorem jsme ho zabili. Museli jsme vymyslet jak tě uchránit před sebou samou. Věř mi, že jsem to neudělal rád, ale nebyla jiná možnost než ti odebrat síly a poslat tě tam, kde nikdo nebude někoho s takovou schopností hledat. Odebrat někomu síly není jen tak a ani to není trvalé. Skryli jsme je na tajné místo o jehož poloze vím jen já. V podobě ve které byly uloženy je nemohl získat nikdo kromě jejich majitele - tebe."

Jen jsem se dívala do dáli na duhový most a mizející moře. V očích se mi sbíhaly slzy, ale já nechtěla brečet, zvlášť ne před Lokim.
"13 let, 13 let jsem žila ve lžích. Moji rodiče to věděli?"
"Tvoji rodiče jsou tady."
"Ty víš jak to myslím..."
"Věděli, slíbili, že ti to neřeknou dokud nepřijde čas navrácení tvých sil, nikdo nevěděl, že to bude tak brzy, doufali jsem, že to přijde nejdřív ve tvých 18 letech, jsou to sice jen 2 roky, ale i tak jsou nesmírně cenné."
"Takže.. takže tu vlastně vůbec nejde o mě. Jde tu jen o to, že pokud mě někdo zabije, může zničit svět. Jde jen o to co přijde po mé smrti!" můj strach se mísil s naštvaností a smutkem. Stoupla jsem si.
"Trigg klidni se!" stoupl si i Loki.
"A nemám snad pravdu? 13 let jsem vám byla úplně ukradená." slzy už jsem nedokázala zastavit.
"Ty si myslíš, že pro nás to bylo lehké? Že pro mě to bylo lehké? Měl jsem tě rád Trigg, byla si jediná s kým jsem byl sám sebou. Jediná ke kterému bych necítil zášť a zlost!" už doslova křičel, "Těch 13 let, které jindy utečou jako měsíce, byly pro mě ty nejdelší roky v životě. Každý den jsem se musel bát jestli už nejsi mrtvá. Každý půlrok jsem chodil kontrolovat skleněný most se tvými silami, ten most unese jen tebe, ale potom se rozpadne. Tak jsem si přál ho vidět zničený a schránku se tvými silami pryč! Ty nevíš jaké je to žít tady! Mezi bohy, mezi Odinem a Thorem. Nevíš, jaké to je, když se na tebe všechno hází, nevíš nic!" jakoby na mě ty slova plival, byl rozzuřený.

Jen jsem se na něj dívala. Dívali jsme si navzájem do očí. Nedokázala jsem z něho číst, byl tak nevyspitatelný, tak odlišný, tak tajemný, tak úžasný. Pak očima shlédl k zemi a chytl mě za ruku. Ocitla jsem se ve své pokoji, on se tam jenom mihl a znovu se přemístil.




Bylo už celkem pozdě, rozhodla jsem se vyhledat něco jako koupelnu, doufám, že tu něco takového je. Naštěstí jsem objevila v mém pokoji dveře, které tam vedly. Byla prostorná a uprostřed stála velká vana. Byla zapuštěná do vyvýšeného kvádru, ke kterému vedly ze dvou stran schody. Napustila jsem si jí teplou vodou a lehla si do ní. Voda jakoby voněla po květinách a byla jemnější než ta ze Země, byla by to chvíle bez kazu,kdybych pořád nemyslela na Lokiho, nechtěla jsem mu ublížit. Ještě do dnešního rána pro mě byl jen postava z mýtů, kontroverzní bůh kterého člověk podle bájí litoval i se ho bál. Podle filmů to bylo jasné, to ho každý miloval, nebo aspoň puberťačky jako já. Kdyby aspoň nebyl tak sexy a neměla jsem potřebu ho svést. Sakra na co to myslím. Je to můj bratr! Měla bych smíš myslet na to, že mě chce každý zabít, nebo na budoucnost. A ne na to jak je můj bratr sexy, ale je pravda, že je nevlastní, takže... Ne! Co to zase říkám, vážně asi nejsem normální. Mysli na blízkou smrt! na blízkou smrt.. až teď mi došly jeho slova, ale stejně jsem si pořád nedokázala předtavit, že bych uměla ovládat takové síly. Ha! Konečně patřičné myšlenky.

Vylezla jsem z vany a konečně si šla lehnout. Pořád jsem u sebe měla můj mobil. Na Zemi bylo 23:56, ale kdo ví, kolik je tady. Asi by bylo bláhové zkoušet volat domů, ale musela jsem to zkusit, planá naděje, že sem nějakým způsobem dosáhne signál je hloupá, přesto jsem musela vybrat v kontaktech mou mámu a zavolat ji, té která mě vychovala, ne té která si o mně nanejvíš povídala z Heimdallem, který mě možná dokázal svými smysli nějak vnímat. Aniž bych chtěla rychle usnout mě spánek přepadl chvíli potom, co jsem zavřela oči. Tu noc se mi nezdály žádné sny.

Probudil mě pohyb na mé posteli. Zamžourala jsem a uviděla Lokiho sedícího vedle mě v tureckém sedu. Lekla jsem se ho a málem jsem vyjekla. Jen tam seděl a díval se na mě, ale jakoby byl nepřítomný, asi přemýšlel. Když se probral ze svého tranzu a všiml si mě, hned zmizel. Bylo to zvláštní probuzení.

Do pokoje vešel Thor. Napadlo mě, jestli Loki nezmizel kvůli němu, ne kvůli mně. Doufám, že se teleportoval pryč a není jen neviditelný tady.

"Ahoj Tal, tak jak se ti líbí zpátky ve svém pokoji?" Aspoň někdo mi říká Tal.
"Jo, je to tu hezký."
Thor si sedl na okraj postele.
"Řekl ti Loki už něco o tom, kdo jsi?"
"Něco málo jo, Stejně si nejsem úplě jistá tím, co to pro mě znamená."
"Hmm, znamená to pro tebe, že tu budeš často. Neviděla jsi Lokiho? Potřebuji s ním mluvit."
"Ne," lhala jsem, ale co, stejně to nepozná.
"Dobře, až se převlečeš a takové věci, budeme tě čekat v jídelně, dohromady sice skoro nesnídáme, ale potřebujeme si s tebou ještě promluvit, nějaké oblečení by mělo být ve skříni."
"Ok, ale seš si jistý, že to najdu?"
"Sif pro tebe přijde," usmál se, zvedl se a odešel.

Odhrnula jsem ze sebe peřinu, došla ke skříni a otevřela ji. Byly v ní samé Asgardské šaty, nevěděla jsem, co se kdy nosí, proto sem si vzala to nejobyčejnější, co jsem našla. Přesto byly šaty hodně zdobné z několika vrstev tenké látky. Byly v hodně světlé starorůžové barvě ,některé vrstvy až v tělové. Byly nádherné, na některých místech je prošívala zlatá šňůrka a jejich složitý střih s tlustými ramínky byl tak vzdušný a zároveň tak honosný. Už jsem se chytala svéknout když někdo promluvil.


"Ehm, ehm, asi bys nebyla ráda kdybych tě tu špehoval." ozvalo se za jejími zády. Byl to Loki sedící na její posteli, takže měla pravdu, nikam nešel.
"Co tu do-. Co tu děláš?" byla jsem trochu zmatená.
"Musím si s tebou promluvit."
"Nepočká to až se převleču, nebo do snídaně?
"Promluvit osamotě."
"Loki.. jestli je to kvůli včerejšku, omlouvám se ti, ale teď bychom asi vážně měli jít za nimi."
Loki se zarazil, s touhle odpovědí nepočítal. "Jak myslíš." a odešel.

Chvíli jsem se dívala na zabouchlé dveře, pak jsem se ale vrátila k oblékání. Šaty, ač se to zdá podle jejich střihu nemožné, se oblékaly snadno. Byly splívavé, vzdušné a lehké. Nikdy jsem moc šaty a sukně ráda neměla, ale když se v nich budu cítit jako princezna, proč ne.

Jak slíbil Thor, zachvíli na dveře zaklepala Sif.
"Vítam tě tu, já jsem Sif. Můžeme jít?" vlídně se mě zeptala a stála u dveří
"Myslím.. že ano,"
"Dobře, následuj mě."
Procházely jsme množstvím chodeb, snažila jsem se začít orientovat, ale moc mi to nešlo. Pamatovala jsem si chodbu s mým a Anniným pokojem, ale jak se z nich dostat ven z hradu, to už ne. Chtěla jsem přerušit trapné ticho, tak jsem se zeptala na otázku, která mě zajímala už dost dlouho.

"Co ty a Thor?"
"Eh, čekala jsem, že budeš mít pár otázek, ale že zrovna tuhle? No, Thor je pro mě někdo koho musím poslouchat, můj budoucí král."začínala se červenat.
"Takhle jsem to nemyslela.."
"Dobře, jsme dobří přátelé, položila bych za něj život."
"Nemyslím z pohledu bojovníka. Můžete někde zapnout své ženské já?" zasmála jsem se a ona se přidala.
"Chodíte spolu? Jste svoji? Máte spolu něco? Líbí se ti? pokračovala jsem a Sif na mě koukala s vyvalenýma očima.
"Kde si vůbec vzala informaci, že my dva bychom měli být spolu?" odpověděla mi, naštěstní ne nepříjemně.
"Mytologie, na Zemi je o Asgardu sepsáno hodně příběhů ."
"Jo tohle, no, nejsme spolu. A abych uspokojila tvé zvědavé pubertální dívčí já, ano, ano líbí se mi a jestli ochota položení života neznamená láska tak už nevím," vydechla ze sebe, bylo na ní vidět, že se nerada svěřuje.

Došli jsme k prostornému vchodu za samootevíracími dveřmi do strany.
"Tady to je, doufám, že se ještě někdy uvídíme," usmála se a chystala se odejít.
Přerušela jsem ji ale mou omluvou, "promiňte, nechtěla jsem být drzá ani vlezlá, jen jak jste se na sebe dívali a tak."
"To nic, na shledanou."
"Na shledanou," a byla fuč. Sif mi připadá strašně sympatická, nedivila bych se, kdyby jednou byli s Thorem. Jen doufám, že není žádná Jane.


Dveře se rozhrnuly.
"Tady si, pojď si k nám sednout," pokynula na mě Frigga. Zavalil mě pocit nesmírného studu a nervozity. To si tu jen tak jdu posnídat s Bohy? Vždyť do této rodiny skoro nepatřím, je to jako: Ahoj oživlý bože ze severských příběhů, kterého vůbec neznám, ty si prý můj otec, ty má matka a tadyti dva muži prý bráchové.. No super. Úplná rodinná idylka, všichni společně snídáme, jedna dcera, která skoro 14 let nevěděla nic o své pravé "famílii". Dva bratři, jeden bůh lsti, který je nevyspitatelný a druhý jako štěně, které vás může umačkat obětím k smrti. No a abych nezapomněla na rodiče, matka.. no na tu nic nemám, aspoň od pohledu se mi zdá super, ale tatínek, dá se říct Bůh všeho, trochu děsivý a zrovna né moc komunikativní. No jakou jinou rodinu si přát, že?
Stůl byl velký, seděla jsem naproti Lokiho a vedle Friggy, v čele stolu seděl jak jinak Odin. Po jeho boku Frigga a na druhé straně Thor.
První se bavili o něčem, co jsem naprosto nechápala a nerozumněla každému druhému slovu. Naštěstí jsem měla dostatek dobrého jídla, takže mě nedostatek informací o tématu nezajímal. Už jsem doufala, že takto bude probíhat celá snídaně, ale bohužel.

"Triggo, teď musíme vyřešit, jak to bude dál," začal Odin, nadechl se a pokračoval "Na Asgardu se klade na vzdělání velký důraz, stejně jako na Zemi, proto se musíš vrátit do školy, aspoň teď, do konce roku. Ale i tak musíš podstoupit Asgardský výcvik, jak fyzického boje, tak boje s magií. Navíc jsme kontakt s Midgardem neobnovili zrovna.. patřičně," jeho oči spočinuly na Thorovi a ten sklopil hlavu. "Dnes večer se musíš vrátit na Midgard. Stejně jako tvá kamarádka. I ta se bude muset podrobit výcviku, základní obraně proti magii, ale zbytek přenecháme Midgardu."
"Proč i ona?" přerušila jsem ho
"Protože je u tebe. Promiň, že to tak musím říct, ale jsi mina, na kterou když někdo šlápne, vybuchnou i všichni okolo." jeho výraz jakoby se nezměnil, pořád steně kamenný. Do očí se mi už zase hnaly slzy, ale já nechtěla brečet, chci mu ukázat, že umím být silná, že se o sebe umím postarat. Jeho slova mi zněla v hlavě, mina... Jsem hrozba.


Zajímavost na konec: Heimdall je synem Odina a pravděpodobně všech 9 dcer boha moře Aegira.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iko Iko | E-mail | Web | 14. června 2014 v 19:28 | Reagovat

Nádherná kapitola..! :D To musí být pro Tal vážně muka..-to že je Loki její bratr. :/ :D Hrozně se těším na další kapitolu, všechno se to tak hezky zamotává.. :)

2 Pacakspacak Pacakspacak | Web | 15. června 2014 v 22:09 | Reagovat

[1]: Moc děkuji :) tvé komentáře mě vždycky potěší. No jo, bojím se, že to bude zamotané tak, že se z toho ani já sama nevymotám :D

3 Wolf Wolf | Web | 16. června 2014 v 9:58 | Reagovat

Sexy bratr... naštěstí takové dilema nevlastním, ale tohle je... bože. :D Nemohla bych, kdyby mě považoval za sestru a já slintala nad jeho tělem. Ale jak říká kámoš: "Incest - zábava pro celou rodinu." :D
Sakra, teď ta úchylná představa Ódina. Dobře, klidním se.
Kapitola skvělá, těším se na další. :)

4 Daenerys Daenerys | Web | 29. srpna 2014 v 10:58 | Reagovat

chudák Loki, jak ho vyhodila z toho pokoje..
Uplně si dovedu představit jeho výraz :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama