Make your dreams at night and live them at the day.

When the dreams come true - 4.kapitola - Little times

4. června 2014 v 22:44 | Pacakspacak |  When the dreams come true

◄When the dreams come true►

4. Kapitola - Little times.

Představte si, že by se vaše sny a fantazírování splnilo. Zní to hezky co? Ale co když se vám váš dosavadní život změní od základu a najednou zjistíte že ani nevíte kdo jste, musíte se přizpůsobit novému životnímu stylu, rodině a dokonce i světu. A aby toho nebylo málo, vaše nová rodina je "božská" a to doslova. Pořád to zní tak pěkně? To zjistíte sami.

 
Aoj! Je tu další kapitolka. Poprvé s Lokiho pohledem, doufám, že to aspoň trochu vypadá jako Lokiho pohled na věc. Vcítit se do tak "kontroverzní" a jedinečné osoby je dost těžké a nevím jestli se to nějak vyvedlo. Najde se někdo tak hodný a objasní mi prosím v komentářích skloňování jména Frigga, je trapné, že píšu o Asgardu a nevím to, ale je tomu bohužel tak :D . Zkusím ke každé kapitole (nebo k jednotlivým kouskům samotné kapitoly ) přikládat hudbu. Doufám, že s mím hudebním vkusem budete spokojeni, asi to budou většinou soundtracky. Takže pro ty kdo mají zájem přeji i příjemný poslech :) .Se základní betou ode mě (takže žádný zázrak). Přeji příjemné čtení, děkuji za všechny komentáře a snad se bude kapitolka líbit :).

LOKI


"Jsem zpět, je tady?" vydal jsem ze sebe celý udýchaný. Konečně, konečně, po tolika letech. Tolikrát jsem chodil kontrolovat propast a doufal, že už nabyla zpět své síly, ale zároveň, že je síla pořád spoutaná a ona je v bezpečí. Naposledy jsem jí viděl, když jsem ji vezl na Bifrost, nechápala, co se s ní děje, pořád se usmívala. Poslední vzpomínky s ní, ty nejcenější, to jak se přestala usmívat když jsem jí obejmul a má slza ukápla na její malé rameno. Když jsem jí poté na Midgardu mazal paměť a ona usnula. Byla tak zranitelná a vládla tak velkou mocí.


Thor mi pokývl hlavou jejím směrem, dveře se zavřely, spatřil jsem ji. Byla.. velká, už to nebyla malá holčička. Chtěl jsem jít za ní, obejmout ji, říct jí všechno, všechno co jsem nikomu jinému říct nemohl. To, že jsem adoptovaný. To, že nenávidím a zároveň svým způsobem miluju svou rodinu, všechno. Vydal jsem se za ní, zastavila mne ale vlna energie a její malý skrat.

Člověk, kterého jsem měl nejraději, jediný za kterého bych položil život, jediný který pro mě znamená víc jak já sám a ona se mě bojí. Bojí se mě, MĚ! Nejsem člověk který by brečel pro jiné, kterému by záleželo na jiných. Měl jsem jen jednoho člověka, vzali mi ho, a když je zpátky, bojí se mě, bojí se své rodiny, svého domova. Už jsem to nemohl vydržet. Její oči které strachem a úzkostí křičeli mě probodávaly.

Odešel jsem, nesnesl jsem pomyšlení na to, že se mě bojí, že mě nevidí jako dřív. Ten zatracený Midgard.. všechno zkazil. Schoval jsem se na chodbě mezi dva sloupi u zdi a opřel se o ně. Takhle jsem se schovával když jsem byl malý. V dobách, kdy jsme si ještě s Thorem hráli na schovku a všechno bylo dobré. Když ho otec tak nezvíhodňoval a byli jsme jen nevinné děti. Nechtěl jsem, ať mě někdo vidí, chtěl jsem zmizet, a tak jsem zmizel. Zmizel do světa stínů a vzpomínek. Byl bych tam zůstal ještě dlouho ale matka vyvedla Triggu z pokoje. Zviditelnil jsem se a šel zpátky do místnosti. Ucítil jsem ještě její pohled, ale už jsem se na ni nemohl podívat.

"Co teď?" začal Thor
"Nic si nepamatuje, přesně jak jsme chtěli," řekl Odin
"Jak jste vy chtěli! Tvoje vlastní dcera, má sestra! A bojí se nás!" přidal jsem se rázně do hovoru. Už dlouho jsem nebyl tak naštvaný, naposledy když jsem zjistil, že jsem adoptovaný.
"Loki, uklidni se! Byl to tvůj vlastní nápad poslat jí pryč." okřikl mne Thor
"Já vím, a nenávidím se za to! Musel jsem poslat pryč a donutit zapomenout jediného člena téhle rodiny který mi nikdy nelhal!"
"Uklidni se synu."
"Já.. já nejsem - tvůj - SYN!"
"Tak to ani ona není tvoje sestra."

Nechtěl jsem je už dál poslouchat, Odin nemá právo mi něco říkat. To ho ani trochu netíží to, že celý život kvůli nám musela žít Trigg ve lži? Musím vymyslet co dál, já ji poslal pryč, já ji zase musím dát dohromady a vysvětlit, co se tu děje. Šel jsme do svého pokoje a sundal si nepohodlné brnění, převlékl jsem se do běžného Asgardského oblečení a lehl si na postel. Potřeboval jsem přemýšlet. Vzal jsem si mou světelnou kuličku. Když potřebuju přemýšlet, jednoduše ji položím do vzduchu a ona levituje a u toho svítí. Frigga mi ji dala, když jsem byl ještě malý. Uměla ji očarovat aby všude kolem promítala cokoliv ona chtěla. Před spaním mi tak vyprávěla pohádky a kulička z pokoje dokázala vytvořit prostředí příběhu i samotný příběh. A ve dny, když jsem byl smutný, tak mi Frigga promítla vesmír a hvězdy. Mě to ale nikdy nenaučila, umím ji jen rozzářit.




-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

TALIA

Frigga mne zavedla do jednoho z pokojů. Celé je to tu tak obrovské, krásné a světlé. Z prvotního šoku jsem se vzpamatovala a Frigga toho hned využila a dala se semnou do řeči.

"Ta tvoje kamarádka, Ann, že? Vypadá, že si to tu užívá," začala trochu nervózně hovor Frigga
"Jo, to jo.. Je to tu pro ni jako pohádka, její sen."
"A tvůj?" podívala se na mě svýma krásnýma a tak citlivýma očima, které jakoby neuměly ubližovat.
"Byl, ale teď, všechno je jinak.. takhle..." ztichla jsem. Hovor utichnul a nikdo z nás se ho už nepokusil obnovit.

Až po chvíli jsme došly k cíli.
"Tak jsme tady, tady je tvůj pokoj. Kdyby si hledala svou kamarádku, dveře na konci této chodby vedou k ní."
"Děkuju..."
"Nechám tě teď o samotě, em.. Ahoj nebo jak to říkáte."
"Ahoj."

Otevřela jsem velké dveře, většina místností ani dveřmi oddělena nebyla, pokoje, jak jsem si všimla, jsou vyjímkou. Nestačila jsem hltat pohledem všechnu tu krásu. První jsem si všimla velkého průchozího okna na balkón, bylo otevřené a tak bílé závěsy odrážející sluneční světlo vlály směrem do pokoje. Byl obrovský, zlatá bílá a žlutá, to byly všudepřítomné barvy. Pokoj jakoby byl rozdělen na dvě poloviny, no, spíše na dvě třetiny a třetinu. Vpravo, v jedné třetině, byl pokoj pro dívku mého věku, skříň, veliká postel s množstvím polštářů a opět s bílými závěsy, které splývají ze shora po okrajích postele až na zem. Přimomínalo mi to nebesa. Bylo tam také pár předmětů, které nerozpoznám. Pak tu byla zbívající část, která byla nalevo. Byla tam dětská postýlka a nad ní vznášející se pegasové, mráčky a hvězdičky. Potom tam bylo plno hraček a poličky plné něčeho jako fotek, až na to, že tyto byly Asgardské. Pokud jste viděli Harryho Pottera tak určitě víte co myslím, fotky byly pohyblivé, byl to určitý úsek, který se opakoval pořád dokola. Na některých byla nějaká malá holčička, na některých ta samá holčička s její rodinou. Určitě jsem to byla já, na fotkách jsem byla s Friggou, Odinem, Lokim i Thorem, pak ještě s pár dětma. Největší fotka nad postýlkou byla s celou rodinou. Asi já, sedící na klíně Friggy, za ní stojí Odin a vedle mě stojí Loki a Thor, na každé straně jeden. Na zachyceném úseku mi Frigga ukazovala ať se dívám do místa "kamery" (Co já vím čím se to natáčí/fotí). Odin se smál a ruku měl položenou na Frigginém rameni Friggy a směje se, Thor se usmíval jako štěně a Loki se střídavě díval na "kameru" a na mě s Friggou. Ty fotky byly zajímavé. Tuto jsem vzala do ruky, byl to něco jako papír, ale nebyl to papír. Byla to něco jako fotka, ale nebyla to fotka. Za velkou verzí jsem objevila ještě jednu menší o velikosti pozemských fotografií, přeložila jsem ji a strčila do kapsy.

Až teď mi začínalo docházet, že to všechno je pravda. Sedla jsem si na postel a pak jsem se zabořila do polštářů. Po chvíle relaxace a přemýšlení mě přerušila Ann. Vtrhla do místnosti a neudržela své emoce a obdiv.

"Tak tohle je naprosto, ale úplně boží!"
"Jop, a to doslova," odvětila jsem s malým úsměvem, na víc jsem se nezmohla.
"Nevypadáš zrovna nadšeně," přisedla si ke mě.
"To víš, zjistit, že tvůj dosavadní život byl jedná velká lež.. Taky by ti nebylo do smíchu."
"Počkat, já ještě nic nevím, povídej! A pěkně do detailů."
"Asi tě zklamu, ale moc toho nevím, nebo aspoň ne tolik kolik bych chtěla."
Začala jsem jí vyprávět všechno, co se stalo během její nepřítomnosti v oné místnosti a mojí nové nejlepší kamarádce Bublince.


"Wow.. Tak to je - hustý. Jak to zvládáš?" řekla už ne tak nadšeně.
"Já bych řekla, že přiměřeně situaci, ale oni vypadají dost sklíčení, a co čekali? Že jim skočím do náruče, zapomenu na mou "předchozí" rodinu a budeme šťastná rodinka jako z učebnic?"
"Nemyslím, že tohle je zrovna učebnicový případ, s tím, že má člověk rodiče bohy se v učebnicích úplně nepočítá."
"Vždyť víš jak to myslím."
"Jo, jasně. Takže ty už si viděla Lokiho? Jaký je? Povídej, přeháněj! Je opravdu tak sexy? A co Thor?"
"Trochu moc otázek nemyslíš?" zasmála jsem se "Víš, že jsou to teď vlastně moji bratři? Né že bych nečetla povídky s Thorem a Lokim, ale teď v reálu je to dost.. nevhodné? Divné? Úchylné? Ale jo, jsou sexy." obě jsme se rozesmály.

To bych to nebyla já, aby se neotevřely dveře zrovna ve chvíli, když s kamarádkou obdivujeme jak jsou moji noví sourozenci sexy. A aby to bylo ještě lepší, byl to Loki.

"Emm, ahoj?" nejistě vešel do místnosti, dveře za sebou nechal otevřené. Už na sobě neměl brnění, ale něco jako zelenou tuniku.
"Triggo, emm.." odmlčel se a vypadalo to, že neví co by řekl. Ann na něj jenom zírala, nevím jestli se mi to jen zdálo, ale vypadalo to, že začala slintat.
"Můžeš jít.. semnou? Pryč?" tyto pohledy jsem z filmů neznala. Neznala jsem nejistého Lokiho.
"No, nejsem si tak úplně jistá, dneska toho bylo celkem- dost.." pohled jsem zabořila do postele.
"Jestli se bojíš toho, že tě někde v koutě zabiju, neboj,... dneska ne." lehce se ušklíbl.
Vlastně se mi tou poznámkou ulevilo, konečně Loki kterého "znám".
"V tom případě nemohu odmítnout," nevím proč zrovna poznámka o zabíjení, mě zbavila strachu a nejistoty.
"Vypadá ještě líp než vypadal ve filmech a všude, škoda, že je to tvůj bratr," pošeptala mi Ann do ouška, ale pro Lokiho až moc nahlas.
"Jak se-!" jeho výraz se změnil a ne zrovna příjemně, ale zarazil se, skousl rty a pokračoval jinak. "Počkám před pokojem, doufám že Midgarďanku necháš doma, nebo snad potřebuje vyvenčit?" podotkl ironicky.
"To je dobrý, já to tady bez vás zvládnu. Čau sexy bratře Tal, nezapomeňte si na procházku vodítko," s úsměvem odešla z pokoje. Kdybych ji k někomu měla přirovnat, byl by to Tony Stark, zahrávat si s bohy a k tomu s Lokim chce dostatečnou dávku odvahy, hlouposti, sebejistoty a nesmím zapomenout na špetku vtipu, jinak by to nebylo ono.
"Máš.. milou kamarádku," řekl Loki a ušklíbl se
"Jo to jo, zvykej si. A doufám, že ji nezabiješ ve spaní."
"Ach jo, já se tak těšil." řekl ironicky a usmál se "Jdeme?"
"Dobře."
Vzal mě za ruku a přenesli jsme se.

Ihned po přistání mě ovanul silný proud větru. Zakolísala jsem, ale Loki mě chytil.
"Nečekala jsem, že "jít" znamená přenést se."
"No vidíš, teď už to víš."
Byli jsme na nejvyšším vrcholu Asgardského zámku. Kdyby mě před tím nechytil, možná už bych byla rozplácnutá dole, to by bylo hezké přivítání do rodiny. Byl tu výhled na celý Asgard, byli jsme natočeni směrem k Bifrostu. Vidět moře, které najednou končí a dál už je jen vesmír bylo tak fascinující. Bylo to to njekrásnější místo, které jsem zatím na Asgardu viděla. Už bylo pozdní odpoledne a místní Slunce se pomalu stáčelo na západ.

"Asi máš spoustu otázek,"
"Spoustu? Nějakou větší veličinu tam nemáš?"
"Polož otázku, já se pokusím odpovědět, ale nezvykej si na mou ochotu, je to jen pro dnešek," pousmál se
"Kdo jsem?"








 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Electra Electra | Web | 5. června 2014 v 15:09 | Reagovat

Na monitor sa pozerám ako maniak a pritom vydávam zvudy podobme smiechu. Bolo to vážne super! Loki je zlatý aj ja chcem takého (sexy) brata. :-D
Ale keď sa tak pozerám na môjho nemôžem sa sťažovať má síce len 12 a už teraz nad ním slintajú stredoškoláčky vraj na neho počkajú, no uvidí sa. Teším sa na ďalšiu kapitolu.

2 Iko Iko | E-mail | Web | 5. června 2014 v 22:05 | Reagovat

Skvělá kapitola- jako vždycky! :D :) Ta část, kde Loki slyšel Ann, jak říká, že je sexy a naštval se.. Z toho dělá bůhvíco, musí to už dávno vědět, ne? :D Jo a k tomu skloňování.. Já sama si nikdy nejsem jistá, jakže to vlastně je, ale myslím, že(i když to zní docela divně) je gramaticky správně tohle:

1.pád- Frigga(to je překvapení, beze mně bys na to určitě nepřišla :D)
2.pád- Friggy
3.pád- Frize
4.pád- Frigu
5.pád- Frigo
6.pád- Frize
7.pád- Friggou

Doufám, že ti to alespoň trošičku pomohlo. :)

3 Pacakspacak Pacakspacak | Web | 5. června 2014 v 23:53 | Reagovat

[1]: Díky! Kdo by nechtěl Lokiho za bratra že :D ... no.. i když někdy bych ho chtěla mít radši za něco jiného než za bratra :D

[2]: Díky!A díky i za skloňování :D

4 Wolf Wolf | Web | 7. června 2014 v 10:18 | Reagovat

Tohle je krásná povídka, pobavila. :D Už se nemůžu dočkat na další díl.
P.S.: Doufám, že nevadí, že jsem si tě přidala mezi oblíbené odkazy. :)

5 Pacakspacak Pacakspacak | Web | 7. června 2014 v 11:43 | Reagovat

[4]: Vůbec nevadí :), taky si tě přidám (taky doufám, že neva :D ) A moc díky.

6 Daenerys Daenerys | Web | 29. srpna 2014 v 10:41 | Reagovat

já chci mít taky božskou rodinu :-D :-D
No, další suprový díl, nejvíce mě rozsekala Ann, ty její hlášky, já měla dost :-D

7 mordent mordent | Web | 8. září 2016 v 4:19 | Reagovat

okamzita pujcka 50000 ???

8 impower impower | Web | 5. října 2016 v 17:02 | Reagovat

online pujcka čelákovice :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama