Make your dreams at night and live them at the day.

Last war - Jednorázovka - FrostIron - 1/3

18. června 2014 v 0:06 | Pacakspacak |  Jednorázovky

►Last war

Jednorázovka - FrostIron - 1/3

Aoj, tentokrát je tu taková jednorázovka nejednorázovka, to proto, že je rozdělena na 3 části. Podobný typ povídky jsem ještě nikdy nepsala, takže to asi nebude žádný zázrak. Je to už taková dost velká fikce a možná málo propracované, ale snad to nějak půjde. Jsem zvědavá co tomu budete říkat. Těším se na vaše názory a děkuji za všechny pozitivní ohlasy na moje povídky :) .


Je tomu už několik let, kdy spolu Země a Asgard uzavřeli spojenectví. Aliance bohů a lidí. Nikdy žádné opravdové výhody nepřinášela až do tohoto dne. Ragnarok měl být dnem zničení světů. Dnem, kdy život padne a válka zahalí všechny kouty vesmíru. Nikdo netušil, že přijde válka, která může zapříčinit, že žádný Ragnarok nenastane, že konec hned 2 světů může nastat tak brzy. Válka Asgardu a Midgardu proti světům z jiných končin vesmíru, z končin kam ani Yggdrasil nesahá. Dvě strany, dvě vojska, miliony vojáků. Každý z nich věděl, že už se nevrátí. Bojují za zachování lidstva, za zachování života.



Ze strany Asgardu byli přítomni všichni bojovníci Ásů jako je Odin, Thor, Sif, Týr, Heimdall a milioni dalších bojovníků. Taktéž mágové v čele s Lokim, který musel zapomenout na svou zášť k oběma světům, tady se to netýkalo jen Asgardu a Midgardu, válka by se rozšířila do všech koutů světů Yggdrasilu a pak možná i do dalších částí vesmírů, vojska druhé strany byla nemilosrdná a chtěla jenom ničit. Odin povolal i svá vojska z Valhally, pokud nezastaví válku teď, nebudou mu k Ragnaroku nic platná. Taky byly všude připravené mocné zbraně v podobě gigantických vznášejících se lodí nebo pozemních děl střílejících modré plazmovité koule, které dokáží seslat k zemi ledajakou vesmírnou loď.

Ze Země přiletěla na Asgard, kde se bitva vedla, všechna světová vojska. Lidé na Zemi byli obeznámeni, že pokud tuto bitvu nevyhrají, svět skončí a zůstane jen planeta bez života zničená ohněm a hrubou sílou. Do bitvy byli vysláni i Avengeři. Vědí, že na Zem už se nevrátí. A přesně v tu chvíli, kdy Avengeři dorazí na Asgard.


Na Asgard proudili v jednom kuse další a další vojáci, tanky, děla, stíhačky, bomby nejrůznějších druhů, letadlové lodě s děly a obecně zbraně hromadného ničení. V jedné vlně vojáků byli i Avengeři. Nikdo se neusmíval, všichni věděli do čeho jdou, měli jednosměrnou jízdenku na smrt. Nikdo se jich neptal, jestli chtějí, byla to povinnost. Clint s Natashou šli vedle sebe, drželi se za ruce. Den před vyhlášení války od Ničitelů (jak je Asgarďané "originálně" nazvali) se zasnoubili, chtěli se vším tím neustálým zabíjením seknout a odstěhvat se někam na Floridu. Plány jim byly bohužel přerušeny.
Za nimi šel Steve. Bohatě mu stačila 2. světová, proč on se musí dožít úplně všeho špatného? Zároveň by ale nikdy nezradil svou vlast, proto to pro něj byla samozřejmost tu být, i kdyby to bylo dobrovolné. Stejně neměl nikoho. Peggy je mrtvá, Bucky je mrtvý, jeho rodina je mrtvá, všechny přežil.
Bruce šel hned za Stevem. Měl co dělat aby se neproměnil. Poslední dny se mu to stávalo často, z myšlenek na konec světa vždycky doslova zezelenal.
A nakonec šel Tony. Vůbec se mu tam nechtělo, nakonec ho k tomu stejně dokopali, navíc si uvědomil, že pokud se válka prohraje, stejně umře. Tak aspoň umřít jako hrdina, než jako srab. S Pepper se rozešel pár let po událostech v New Yorku, taky ho doma nikdo nečeká, Jarvise si přivezl s sebou společně se svými obleky a hromadou nejnovějších zbraní.

"Vítám vás na Asgardu," přivítal je černovlasý bůh.
"Ale ale, od kdy zrádci vítají hosty?" odpověděl Tony
"Teď táhneme všichni za jeden provaz Starku." ušklíbl se na něj Loki
"Tak to doufám, že budu na druhém konci než si ty, uvidíme jestli ten provaz někdo nepřeřízne."
"V tom případě hodně štěstí s přežíváním, pokud si tu ale jen proto, aby si mě tu podezíral, můžeš se otočit a letět zpátky."
"Kéž bych mohl," celý rozhovor těch dvou se nesl v duchu přebíjení se o lepší poznámku.

"Nerad ruším váš jistě důležitý rozhovor, ale máme tu s někým mluvit o válečné strategii." přerušil je Fury a rozhrnul holoučel Avengerů kolem Lokiho.
"Ano, zavedu vás k Odinovi a Thorovi, ti už budou vědět."

Došli až do Asgardského hradu. Celé město už bylo obleženo bojovými stroji a vojáky. Obyvatelé se stáhli do podzemních buknrů a nebo za město. Zasedání o bojové strategii se konalo ve velké obdélníkové místnosti. Uprostřed ní byl oválný stůl, nebyl nijak moc dlouhý, aby na sebe nemuseli zbytečně křičet. V jeho čele seděl Odin, nalevo od něj Loki (velitel mágů) a napravo Thor (velitel bojovníků). Na druhý konci si sedl Fury, nalevo od něj Steve (velitel pozemních jednotek) a nalevo Stark (velitel leteckých jednotek). Zbytek Avengerů si posedalo kolem stolu.

"Vítejte!" začal Odin.
"Děkujeme, rád bych vynechal milé řeči a rovnou přešel k tomu důležitému," odpověděl mu Fury s vážným výrazem.
"Chápu, není to tak jednoduché, o nepříteli skoro nic nevíme."
"Je něco, co víme?" zeptal se Steve.
"Měl by být na podobném stupni vývoje techniky jako my, podle našich informací má ještě dva spojence. Jednoho na vaší úrovni a jednoho na ještě menší, ale zato plně ovládající magii." vložil se do toho Thor
"Počet?" zeptal se Tony.
"Naše informace jsou nejasné, máme zaznamenanou jen část jejich flotily vesmírných lodí." pokračoval Thor
"Super, a za jak dlouho tu budou víme?"
"Zítra k večeru by měla dorazit první vlna." odpověděl Thor

Debata byla dlouhá, probírala nejasné informace o nepřítelovi, jeho techniku o které stejně zatím nikdo neví skoro nic a tak dále. Když probrali všechny potřebné detaily, Odin debatu rozpustil.
"Loki a Thor vás zavedou do vašich pokojů," zakončil debatu Odin a pokynul na své syny.

Loki vedl Tonyho a Steva, Thor vedl ostatní. Clint dostal pokoj s Natashou, sice o nich ostatní nevěděli, že jsou zasnoubení, ale věděli, že spolu chodí. Ostatní byli "forever alone" , vlastně až na Tonyho, který si přivezl svého počítačového kamaráda.
Bylo odpoledne a každý trávil svůj čas jinak. Clint s Natashou.. no.. ehm.. však víte, musí si to spolu ještě užít. Steve šel s Brucem na výpravu do okolí, no a Tony na pokoji oživoval Jarvise. To by to ale nebyl Tony, aby ve své nejspíš poslední dny neměl chuť na alkohol. V jeho pokoji bylo něco jako kuchyňka, otevřel něco o čem si tipnul, že by to mohla být lednička. Bylo v ní hodně neznámích jídel a asi ovoce. V předmětech, které vypadaly jako flašky z jemu neznámého materiálu, byly různé, ale podobné tekutiny. Jednu si vzal a napil se z ní. Nebylo to tak špatné, sice netušil co to je, ale celkem mu to zachutnalo. Sedl si na béžovou pohovku s mnoha žlutými polštáři a relaxoval.

Těmto chvílím se sebevíc vyhýbal, nechtěl myslet na to, co ho čeká, nechtěl myslet vůbec na nic. Chtěl žít jen teď a tady. Naštěstí mu jeho začínající myšlenkový tok přerušilo klepání na dveře.

"Dále!" nepříjemně odpověděl na klepání, neměl na nikoho náladu. K jeho překvapení se za dveřmi ukázal Loki, koho by napadlo, že bude klepat?
"Ale ale, kohopak to tu máme? Ztratil ses ve vlastním domě?" samozřejmě štiplavě pokračoval Tony.
"Anthony, Anthony, teď jsme spojenci. Co takhle uzavřít mír i mezi námi dvěma? To prohození oknem nemohlo tak bolet." s úšklebkem se pousmál Loki.
"Možná bych to mohl na těch pár dní vydržet."
"Výborně, dal bych si to pití co jsi mi sliboval v New Yorku."
"Vybral sis úžasnou chvíli, nemám tu ani svůj alkohol, ani svůj bar, ale pokud si chceš cucnout tady neznámé tekutiny, nebudu ti bránit."
Loki se ušklíbl, "Na tenhle typ tekutiny úplně nejsem, ale radši ti nebudu říkat z čeho je."
"Radši ne, je to totiž skoro to jediné co tu je a jsem rád že mi to zatím celkem chutná."

Loki na Tonyho chvilku jen tak zíral.
"Emm, nechceš si sednout nebo tak něco? Jsi vůbec duchem přítomen?" Zamával mu před obličejem Tony.
"A nechceš se jít porozhlédnout po okolí"? řekl Loki stále jen tak nepřítomně zírající na Tonyho.
"No, asi stejně nemám co jiného na práci, takže proč ne"
Tony se zvedl a šel s Lokim, chvilku se mu mihlo hlavou jestli ho zase někde neprohodí oknem, pak mu došlo, že už je to celkem jedno. Loki vedl Tonyho různými částmi hradu, pak přes zahrady a nakonec do města. Bylo by krásné, kdyby se všude neozývalo uskladňování zbraní a jiné zvuky chystající se války. Občas prohodili nějakou tu štiplavou poznámku, někdy zas někoho pomlouvali (což by zrovna do těch dvou skoro nikdo neřekl), pomalu zapomínali na staré křivdy.

"Jak myslíš, že to všechno tohle skončí?" zeptal se Tony
"Nevím a to je to co mě děsí," odpověděl mu Loki a podíval se na nebe zahalující se červánkovou dekou soumraku.
"Tebe něco děsí? Si přeci něco jako bůh."
"To jo, ale mému egu vadí když něco nevím a může to rozhodnout o všem co jsem chtěl zničit někdy já sám." Loki se až zalekl toho s jakou lehkostí se Tonymu svěřoval, Tonyho to taky dost zaskočilo, takovou upřímnou odpověď nečekal. Oba raději zmlkli a procházeli se dál městem.

Tony ucítil na paži Lokiho ruku a najednou byli někde jinde. Do Tonyho se opřel silný vítr a jeho žaludek už plánoval rezignaci.
"Co do prdele by-" otevřel oči a na to co uviděl už nikdy nezapomene. Jezero s vlnami jako moře omývající kusy skal a ostrůvků. Za ním zapadající slunce a napravo hory bílé jako sníh, akorát bez sněhu. Tony nebyl schopen slova, oba stáli na travnatém vyvýšeném ostrůvku, ohraničeném příkrými skalami. Za nimi rostly stromy, všechny listnaté, některé připomínající vrby s namodralými lístečky a bílými květy, které se ve větru leskly jako drahé kovy. Bylo to to nejnádhernější místo které Tony doposud viděl a uvidí.
Loki se jen usmíval při pohledu na fascinovaného Tonyho.
"Lepší jak Midgard co?"
Tony jen přikývl.
Loki si sedl na zem. "Hodláš tam stát věčně?"
"Myslím, že tolik času nemám," Tony se posadil vedle Lokiho " tohle místo je prostě, prostě.. Hele jestli si mě tu vzal abys mě zabil, tak jsme připraven umřít," oba se pousmáli.
"Tím pádem tě zabiju až někde jinde, nedopřeji ti přece příjemnou smrt, navíc by bez tebe byly asi letecké jednotky celkem bezmocné."
"Och, čím jsem si zasloužil takovou chválu?" zeptal se ironicky Tony.
"To víš, mám dneska nějakou dobrou náladu. Ty taky dneska nejsi na zabití."
"Ha ha. No jo, blízká smrt a možné vyhubení celého lidstva člověka změní."
"Ty neumřeš." hned dodal Loki. Podíval se mu přímo do očí. Lokiho pohled Tonyho hypnotizoval. Chvilku byli zticha, oba si museli utřídit v hlavě jejich rozhocor. Najednou už neměl Tony pocit, že tu sedí s někým, kdo chtěl zotročit lidstvo, spíš jako s kamarádem s kterým se znají roky. Do hlavy se mu taky prodraly myšlenky, které by tam vůbec neměly být, například myšlenky o Lokiho těle a o tom, že vůbec není ošklivý, naopak. "Bože, vždyť je to chlap, to už jsem se dočista zbláznil? No, říká se, že se má v životě vyzkoušet všechno, ale ne, ne, ne.. Je to Loki, Loki který mě mohl už několikrát zabít a zničil New York, ale teď už je to stejně jedno ne?" tyto myšlenky se mu honily v hlavě.

"Pokud tohle má být rande, rovnou ti říkám, že nemám zájem." přerušil chvíli trapného ticha Tony a hned litoval co za blbost to vypustil z úst, vždyť o tohle Lokimu určitě nešlo.
"Pff, moje balící techniky nezabraly?" odpověděl ironicky Loki a Tonymu se dost ulevilo, ikdyž mu trochu bylo líto, že to Loki řekl jen ironicky.

Ani jeden z těch dvou vlastně pořádně nevěděl co vedlo k tomu co se pak stalo. Loki se nahnul k Tonymu a políbil ho. Tonyho to dost zarazilo, ale nebránil se tomu. Loki tohle vůbec neplánoval, ale to místo, Tonyho výhledy na blízkou smrt, prostě se všechno spojilo a vzniklo z toho tohle. Loki se s trochu vytřeštěnýma očima začal odtahovat, celý se červenal a doufal, že Tony nebude vyšilovat nebo tak něco, naštěstí jeho reakce byla úplně jiná. Přebral si v hlavě, co se stalo a polibek Lokimu opětoval. Loki chytl Tonyho nad krkem a projel mu vlasy. Líbali se při západu slunce, možná při tom posledním který kdy uvidí. Loki pak políbil Tonyho na krk a ten jen hlasitěji vydechl. Podívali se sobě do očí, usmáli se a Loki je oba teleportoval.

Někdy jednodušše nevíte kde se láska nebo jednoduché zalíbení vzalo. Někdy se prostě objeví a už se ji nedá bránit, je jedno jestli jste stejné barvy kůže, stejného vyznání, stejného pohlaví nebo ze stejné planety. City spojí kohokoliv, ať vám je kolik chce nebo ať jste kdo jste. Lásce nemůžete poroučet mozkem ani rozumem, jen srdce, jen srdce a to se vás ptát nebude. Někdy je to rychlé, někdy to trvá roky, ale jednou si vás stejně najde a pohltí, ale jednou, když vás pustí, budete litovat, že jste ji někdy chytly.

Pokračování příště...

Vyhodnocení minulé ankety: 1. Loki 2. Thor
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iko Iko | E-mail | Web | 18. června 2014 v 11:26 | Reagovat

Páni..-bylo to dokonale promyšlené a skvěle napsané. :) Hrozně se těším na další část! :) :D

2 Pacakspacak Pacakspacak | Web | 20. června 2014 v 17:58 | Reagovat

[1]: Děkuji :3

3 thacking thacking | Web | 28. září 2016 v 7:03 | Reagovat

nebankovní půjčky či smenka třebíč :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama